فخر رازی

ویکی‌پدیادان، آچیق بیلیک‌لیک‌دن
Fakhr al-Dīn al-Rāzī
باشلیقShaykh al-Islam,
al-Fakhr al-Razi,
Sultan al-Mutakallimin (Prince of the Rhetoricians),[۱]
and Imam or Shaykh al-Mushakkikin (the Imam or Teacher of the Skeptics).[۲]
شخصی
دوغوم26 January 1150
Ray, Iran
اؤلوم29 March 1210 (aged 61)[۵]
Herat, Afghanistan
دینIslam
دوورانIslamic Golden Age
منطقهPersia
مذهبSunni Islam
JurisprudenceShafi'i[۳]
CreedAsh'ari[۳][۴]
اساس ماراق(لار)Tafsir, Principles of Islamic jurisprudence, Rhetoric, Kalam, Islamic Philosophy, Logic, Astronomy, Ontology, Chemistry, Physics, Medicine, Anatomy
گورکملی ایش(لر)Tafsir al-Kabir, The Major Book on Logic, Sharh Nisf al-Wajiz li l-Ghazzali, Sharh al-Isharat Avecina
OccupationMuslim scholar
Senior posting

ابوعبدالله محمد بن عمر بن حسین بن حسن تَیْمیِّ بَکْریِّ طبرستانی رازی،(244 ری-606 هرات) فلسفه چی ، فقیه، کلام عالیمی ،قورآن بیلگی سی اولان.آدلیم ابن الخطیب و امام رازی ایدی.اؤز حیاتیندا اونملی کیتابلار یازدی و اونون کیتابلاری و یازیلاری اوخوندو.

شیخ شهاب الدین سهروردی (شیخ اشراق) ایله مراغه شهرینده اوخودو.اولارین اوستادی مجدالدین جیلی ایدی.هر ایکی سی بو اوستادین درسینده فلسفه بیلگیلرین چوخ اونملی اورگندیلر.بو اساسدا بو ایکی بیلگی آدامین علمی فلسفه ده یاخیندی.

شیخ الاسلام فخر رازی هرات شهرینده آدلیم اولدو و خورازم یادا خیوه شهرینده و اورتا آسیاده ایسلام اۆچون چوخ چالیشدی.

قایناق[دَییشدیر]

https://en.wikipedia.org/wiki/Fakhr_al-Din_al-Razi

  1. ^ Peter Adamson (7 July 2016). Philosophy in the Islamic World: A History of Philosophy Without Any Gaps. Oxford University Press. p. 315. ISBN 978-0-19-957749-1.
  2. ^ Omar, Irfan (2013). Islam and Other Religions: Pathways to Dialogue. Taylor & Francis. p. 113. ISBN 9781317998525. 2017-12-02-ده یوخلانیب.
  3. ^ ۳٫۰ ۳٫۱ "Was Ibn Kathīr the 'Spokesperson' for Ibn Taymiyya? Jonah as a Prophet of Obedience". Journal of Qur'anic Studies. 16 (1): 1. 2014-02-01. doi:10.3366/jqs.2014.0130. ISSN 1465-3591.
  4. ^ Ovamir Anjum, Politics, Law, and Community in Islamic Thought: The Taymiyyan Moment, p 143. آی‌اس‌بی‌ان 1107014069
  5. ^ Al-Dhahabi: al-Ibr, Vol.3, p.142